Hoaxy aneb Proč nás baví si na netu vymýšlet (6/11)

Hoax je cizí slovo pro podvod, výmysl, podvrh, často i poplašnou zprávu. Ty původní měly málokdy za cíl uškodit, spíš šlo o zábavu. Jejich tvůrce se bavil vymýšlením něčeho, co se dál řetězově šířilo. Příkladem vtipného hoaxu můžou být třeba photoshopem upravené obrázky se zvířaty neobvyklých velikostí.

Jedním z nebezpečných hoaxů je všeobecně známá „Modrá velryba”. Při něm údajně mládež plnila různé úkoly, které se stupňovaly až k sebevraždě. Odborníkům ani vyšetřovatelům se ale nikdy nepodařilo prokázat, že by něco takového opravdu existovalo. (zdroj: iRozhlas) 

Aktuálně se nejčastěji objevují hoaxy, ve formě dezinformace šířené internetem. Často jsou absurdní. Sem patří například hoax o tom, že se gumičky do vlasů vyrábějí z použitých prezervativů a šíří HIV. Nebo třeba to, že Jan Werich se v roce 1938 v Československém rozhlase vyjadřoval k mohamedánům. Podobně se objevila i nepravdivá zpráva o oční nemoci na Náchodsku. Její výskyt se nepotvrdil, zpráva se přesto internetem šířila jako lavina.

Jak už jsme uvedli, některé mohou být pro uživatele internetu, jejich osobní údaje a někdy i peněženky nebezpečné. Příkladem je letitý hoax, který tvrdí, že když na Facebooku do komentáře napíšete své heslo, tak se nahradí hvězdičkami. Ve skutečnosti tak jen zveřejníte své heslo a někdo vám může ukrást účet. 

"Jsi to ty?"

Na podobném principu se na Facebooku šířila podvodná zpráva „Jsi to ty?“. Přicházela od facebookového přítele a tvrdila, že má informace nebo obsah týkající se oběti. Aby uživatel zjistil, jaké jeho osobní informace se na internetu objevily, musel kliknout na odkaz ve zprávě. Po otevření ale žádné video nenašel, naopak byl jeho počítač napaden malwarem nebo se mu podvodníci pokusili ukrást přihlašovací údaje na Facebook. Na hoaxech je nebezpečné a nepříjemné, že jsou schopné se masově šířit. V dřívější době hlavně jako řetězové e-maily, dnes po sociálních sítích.

Možná jste na Facebooku narazili i na níže uvedený hoax

Už nějakou dobu se šíří internetem a bohužel jej spousta lidí bezmyšlenkovitě sdílí. Podobné texty se na zmiňované sociální sítí čas od času s drobnými upravami objevují. Masivně byly komentovány v letech 2012 až 2015. Jedná se o řetězový typ zprávy, který si uživatel vloží přímo do svého statusu. 

Žádným způsobem vám samozřejmě nepomůže. Ve chvíli, kdy se na Facebook zaregistrujete, odsouhlasíte i smluvní podmínky. Jsou dlouhé, nikdo je nečte, ale můžeme se z nich dozvědět podstatné informace. S tím co sdílite pak může FB naložit podle libosti. Žádný status ani prohlášení to nezmění. Více se o hoaxech dočtete na portálu O2 Chytrá škola v sekci Mediální gramotnost. 

Kompletní znění hoaxu: 

Zdroj: Facebook

Sanitka, která unáší lidi 

Samostatným jevem jsou pak takzvané urban legendy neboli městské legendy. Jedná se o pravdivě působící příběhy, které mezi sebou lidé sdílejí. Často jsou spojovány s konkrétním místem. Mezi nejznámější městskou legendu patří třeba ta o černé sanitce, která po nocích jezdí ulicemi a unáší lidi.

V českém jazyce jsou dostupné velmi povedené weby hoax.cz a manipulatori.cz, které se hoaxům i městským legendám věnují a vysvětlují. V zahraničí fungují například internetové prohlížeče www.hoax-slayer.com, www.hoaxbuster.com či www.hoaxes.org.

Pusťte si přednášku, kterou pro vás připravil Kamil Kopecký z Univerzity Palackého v Olomouci a dozvíte se více.

Zdroj: E-Bezpečí