Pornografie na internetu a Vaše děti (pro rodiče) (4/4)

Naprostá většina rodičů pátrá po možnostech, jak zabránit tomu, aby pornografii v útlém věku jejich dítě vidělo. Jenže upřímně… To, zda se s takovými videi setká, až tak úplně neovlivníme. Ano, můžeme mít software rodičovské ochrany, filtrování obsahu na všech zařízeních, která dítě používá, ale nemáme šanci ohlídat úplně všechno. Tyto nástroje například většinou nedokáží zcela zkontrolovat sociální sítě a právě to je místo, kam se tento obsah dostává nejčastěji. Už vůbec neohlídá kamarády, kteří se za každou cenu chtějí pochlubit s extrémně zajímavými věcmi, co na netu našli. Neříkám, že se máme na rodičovský software vykašlat úplně, považuji jej za velice účinný nástroj právě pro ty nejmenší. Neměli bychom ho ale považovat za všespásný a naopak se neúnavně věnovat tomu, abychom na všechny nástrahy internetu děti připravili a vybavili je strategiemi, jak se v případě krize zachovat. Pouze tak můžeme zamezit traumatizujícím efektům a nebezpečím.

O jaká hlavní nebezpečí vlastně jde?

„Pornografie je v současné době na jedno kliknutí od našich dětí. A výzkum přináší rostoucí množství důkazů, že to má vliv na způsob, jakým mladí lidé chápou zdravé vztahy, sex, souhlas s ním a obraz vlastního těla.”

Tímto výrokem shrnul hodnocení nebezpečného audiovizuálního obsahu na internetu David Austin, předseda British Board of Film Classification. Pornografický sex nemá mnohdy příliš společného s romantickým vztahem a zdravým prozkoumáváním vlastní sexuality. Bohužel pro dnešní děti, kterým chybí včasná sexuální výchova, tato videa slouží jako hlavní edukační materiál o tom, jak by sex měl vypadat, jak by se při něm měli chovat a jak by mělo vypadat jejich tělo v dospělosti. A pokud jste někdy v poslední době zavítali na některé frekventované pornografické servery, asi je vám jasné, že to není něco, co bychom chtěli našim dětem předávat.

Pornografie a sex je něco jako wrestling a opravdový boj. Jde spíše o show, ve které vystupují herci. Co se stane a jak to dopadne, je předem jasné a choreografie celého výkonu je více, či méně nacvičená, gesta a akce jsou přehnané. To dospívající většinou vědí a oboří se, pokud jim budete dávat najevo, že si myslíte, že tomu tak není. I přesto se studie opakovaně shodují na tom, že stejní dospívající dotčení vaším nejapným komentářem uvádí za nejčastější důvod sledování pornografie, získávání informací o sexu a vyhledávání inspirace.

Zároveň online pornografie patří k návykovým digitálním obsahům. Závislost na pornografii zatím není oficiální diagnózou. Jinými slovy, není uvedena v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch, mezinárodním dokumentu, který klasifikuje všechny uznané psychologické a psychiatrické diagnózy.  Ve skutečnosti se však v psychologických ordinacích objevuje stále více osob, kteří své sledování pornografie nedokáží držet ve zdravých mezích. To může být o několik řádů nebezpečnější, pokud je divákem někdo, kdo ve skutečnosti nezačal sexuálně žít.

A jak z toho ven?

Již od velice útlého věku s dětmi mluvte o sexu a sexualitě. Samozřejmě přiměřeně věku… V žádném případě se ale jejich otázkám nevyhýbejte nebo netvořte mýty. Pokud se vaše dítě pohybuje na internetu samostatně - např. vyhledává obsah na YouTube, či má svůj chytrý telefon - mluvte s ním o tom, že na internetu mohou být věci, které tam nepatří, mohou být škodlivé, nebo strašidelné. Také jim předávejte strategie, jak s takovou situací naložit. Např. u mladších dětí stačí vysvětlit, že mají počítač, či video vypnout a jít za dospělým, u starším je třeba mluvit o tom, že porno není skutečný sex, že může být jeho přílišné sledování návykové a že by se nikdy nemělo sdílet s dalšími (kromě toho, že to může někomu ublížit, šíření pornografie je trestným činem).

Jak s dětmi o pornografii mluvit?

1. Zůstaňte v klidu.
2. Otevřete s dětmi na téma konverzaci.
3. Nemoralizujte, ale normalizujte; sdílejte pochopení, dejte dítěti najevo, že zvědavost je v jeho věku naprosto přirozená.
4. Poskytněte dítěti fungující nástroje, jak s nevhodným obsahem, na který náhodně narazí, naložit.
5. Nezůstávejte u jedné konverzace. S věkem se vše mění, důležité věci je třeba opakovat a zdůrazňovat neustále.

Připravili jsme pro Vás scénáře rozhovorů o pornografii s dětmi ve věku 5 – 8, 9 – 11 a 12+, upravte je podle svých potřeb, každá rodina a každé dítě je jiné. Tady rozhodujete jen Vy, Vy sami znáte své dítě nejlépe. Proto uvážlivě rozhodněte, která témata a jaký styl v rozhovoru zvolit.

Pro různé věkové kategorie můžete najít i malé konverzační taháky tady.

Porno-rozhovor s dětmi 5 – 8 let

„Na internetu je spousta obrázků, některé jsou pro všechny a některé jsou soukromé, nejsou na ukazování všem. Může tam být někdo nahý, nebo nám mohou zkrátka nahánět strach, nebo přinášet podivné pocity. Takové obrázky tvoje tělo pozná. Můžeš se cítit nepříjemně, podivně tě šimrat v břiše. Pokud něco takového uvidíš, hned obrazovku vypni, otoč se, zavři oči, uteč, cokoliv. Také to řekni mně, nebo někomu dospělému.“

Pozn.: vyhýbejte se soudům; neříkejte, že je něco dobře nebo špatně, děti jsou v tomto věku velice vnímavé, může to později způsobovat nevhodná stigmata

Porno-rozhovor s dětmi 9 – 11 let

Můžete začít naprosto otevřeně, např. s nějakou osobní historkou, jak na vás v práci při vyhledávání na Googlu vyskočilo okno s videem nahých lidí: „Bylo mi úplně trapně, zčervenal/a jsem a co nejrychleji zaklapl/a notebook. Říkal/a jsem si, jestli se ti taky někdy něco takového nestalo“ Nebo začněte s klasickým „Nedávno jsem četl/a, že děti, které jsou v podobném věku, mají přístup k pornografii. Už jsi to slovo slyšel/a?“

„Chci, abys věděl/a, že neodsuzuji nikoho, kdo se na taková videa dívá, nebo je někdy viděl. Chci jen, abys o nich přemýšlel/a. Je naprosto normální, že ve tvém věku tě takové věci zajímají. Tvoje tělo se mění, objevují se v něm nové hormony, které zvědavost v této oblasti ještě umocňují. Musíš ale vědět, že pornografie neukazuje opravdový sex. Jsou to jen herci, kteří hrají roli, co nemá s lidskými vztahy nic společného. Je to něco jako opravdový zápas a wrestling. Zkrátka přehnaná show. Většina pornografie je plná násilí, které ve vztahu nemá co dělat. Erotický vztah musí vycházet ze vztahu dvou lidí, kteří si důvěřují a žádný z nich nedělá nic, co je mu nepříjemné. Pokud kdykoliv narazíš na obrazovce na něco, co tě znepokojí, neboj se za mnou přijít. Takových věcí je na internetu spousta, stane se to a nikdo se nemá za co stydět. Prosím také, respektuj ostatní a nikdy takové věci neposílej dál, chráníš tak sebe před nějakým průšvihem, ale hlavně ochráníš ty, kteří nejsou na takové obrázky připraveni. Pokud to tak budeš cítit, neboj se také kamarádům říci, že tě takový obsah nezajímá.“

Pozn: Vyhledejte vhodnou příležitost pro takový rozhovor, „nelámejte to přes koleno“: „teď se budeme bavit o něčem důležitém“. Dítě musí s rozhovorem souhlasit, bude to nepříjemné pro vás oba. Zakončete větou, která konverzaci otevírá, budujte oboustrannou důvěru v této otázce. Např.: „Pokud máš jakékoliv dotazy k sexu, nebo pornografii, jsem tu, rád/a si s tebou promluvím, vše vysvětlím. “

Porno-rozhovor s dětmi 12+

“Chtěl/a bych, abys věděl, že pornografie neukazuje reálný sex. Pornografie je zkrátka sestříhaný hollywoodský film. Stejně, jako superhrdinové v akčních filmech přežijí nesmyslně nebezpečné pády a mají sílu a výdrž nesrovnatelnou s jejich protivníky, i pornografie je pečlivě sestříhané a přehnané video. Ve skutečnosti sex takhle nevypadá. Nevypadají tak ani zdravá lidská těla. Nemá to už vůbec nic společného s láskou a intimním vztahem."

"Když jsem dospíval/a já, bylo vše jiné. Pornografie byla mnohem méně přístupná a sex byl mnohem víc tabu. Dnes je pornografie všude a sex a nahota se stávají něčím naprosto běžným. Možná je to dobře, že máte více informací a nestydíte se o sexu mluvit. Na druhou stranu se trochu bojím, že to, jak vypadá pornografie, budou vypadat i vaše intimní vztahy. Pornografický obsah není ani trochu o lásce, ale často o násilí, není o vzájemném souhlasu a respektu, sex je jakousi samozřejmostí."

"Vyrůstáte v kultuře, kde je tak nějak cool brát sex jen pro zábavu nebo využívat holky jako sexuální hračky. Mladí dnes z médií dostávají pokřivené informace o tom, jak zacházet s dívkou a to je škodlivé pro kluky i holky. Pokud začneš přemýšlet o holkách nebo klucích tak, že jsou tady jen pro potěšení, přestaneš vidět jejich osobnost. Pokud budeš sex chápat jako oddělený od lásky, nikdy se ti nepodaří vybudovat skutečný vztah. Slyšel/a jsem různé příběhy o tom, jak někteří kluci přesvědčili svou přítelkyni nebo kamarádku, aby se před nimi vysvlékla, aby jim poskytla orální sex apod. Prostě kamarádství s výhodou – Friends With Benefits"

"Také chci abys věděl/a, že pokud se kdokoliv kouká na hodně porna, na ty obrázky si zkrátka zvykne a může mít problém, až přijde na opravdovou věc. Svět sexu je všechno možné, může být nádherný, dobrý, ale taky špatný, podivný nebo zábavný. Každý jsme jiný a stejně, jako nečekáme od svých přátel, že se budou chovat jako hrdinové z amerických filmů, nemůžeme čekat, že se budou holky a kluci, tedy i ty, v posteli chovat jako pornohvězdy. Nejlepší způsob, jak bezpečně objevovat sexualitu, je objevovat jí ve dvou, svým vlastním tempem a s někým, koho miluješ a kdo tě respektuje, ať už s klukem nebo holkou, svým vlastním tempem. Sex je až příliš intimní věc, která každý vztah změní, nikdy nikoho k ničemu nenuť, nikdy se jí/ho nepokoušej opít, tohle je zkrátka celé špatně. Čím více budeš objevovat své sexuální já ve vztahu s někým, komu věříš, koho miluješ a kdo tě respektuje takového, jaký jsi, tím to bude lepší.“

A co pak?

Někteří rodiče nedostanou žádnou odpověď a to je také v pořádku, někteří naopak říkají, že děti přijdou se spoustou otázek… V tom případě se zhluboka nadechněte, buďte klidní, nesuďte. Následujte intuici a potřeby svého dítěte. Efektivní sexuální výchova je více než o biologii a zdraví, spíše o dialogu o lásce, hodnotách, slušnosti, integritě, ctění sexuální orientace. Pomoci dětem nalézt vlastní cestu, přehlušit média přeplněná alkoholem, drogami a sexem, naučit je ctít vlastní tělo a emoce.

A ještě poslední radu, mé oblíbené místo pro takové hovory je auto. Všichni jsme uvázaní v sedačkách, nemůžeme utéct a jak se nechal slyšet jeden z tatínků, který to už absolvoval; “Někomu i pomáhá, že zkrátka kouká jen na silnici před sebe”.

Tyhle rozhovory začínám slovy “…potřebuji s tebou mluvit, vědět, co si myslíš ty a taky, abys poslouchal(a). Nemusíš odpovídat, stačí, když mě vyslechneš…”

Nikdo neříkal, že to bude lehké. Ale věřte, má to smysl!