Jak poznám, že se moje dítě radikalizuje? (3/6)

Extremistické organizace využívají internet a sociální sítě k náboru nových členů a neváhají cílit ani na děti na prvním a druhém stupni ZŠ. Proti rafinovaným manipulativním technikám má často problém obstát i dospělý s vyvinutým kritickým myšlením. Dítě tak mívá jen velmi malou šanci.

Zdroj: doc. PhDr. Barbora Vegrichtová, PhD., MBA (ČVUT), odbornice na radikalizaci a extremismus. Video vzniklo v rámci projektu souboru Farma v jeskyni s názvem “Commander”.

Účinná prevence a včasné odhalení varovných signálů radikalizace dítěte jsou v zájmu ochrany a bezpečnosti celé společnosti.

Varovné signály radikalizace

• Chování – jak se dítě projevuje
  Začne se projevovat nejednoznačným, nesrozumitelným vyjadřováním, používá cizí výrazy, nové obraty, které se doposavad neobjevovaly. Nerespektuje názory druhých, můžou se objevovat poruchy chování a zhoršuje se prospěch ve škole. Dítě opouští nebo dokonce zesměšňuje své dosavadní koníčky, aktivity i kamarády. Vystupuje konfliktně vůči učitelům a autoritám obecně. Objevuje se verbální agrese vůči dětem, odlišným skupinám, minoritám.
• Vizuální – změna zevnějšku
  Náhlá a výrazná změna vzhledu, užívání symboliky blízké některé extremistické skupině na oblečení nebo věcech denní potřeby. Otevřený obdiv k extrémismu, sdílení, vytváření a distribuce extremistického obsahu.
• Další varovné signály – v online světě
  Je nutné si všímat, jaké stránky dítě opakovaně prohlíží a kolik času na nich tráví. Delší čas trávený v online prostoru může omlouvat kontaktem s kamarády – víme ale, kdo jsou a jaké mají hodnoty? Náhlá změna chování na sociálních sítích – razantní protřídění přátel, změna profilové fotky směrem k vizuálu zaměřenému na extremismus, změna identity. Sympatizuje s konspiračním teoriemi či apokalyptickými vizím, obdivuje se jakýmkoliv formám násilí či jejich realizátorům, stylizuje se do role bojovníka, válečníka, spasitele. Rozvíjí se fixace na konkrétní osobu, komunitu či platformu

Nejlepší obrana je prevence

Nejlíp funguje komunikace s dítětem. Zajímejte se, s kým se běžně stýká, jak žijí jeho kamarádi, jak vypadají, co je zajímá. Pokud jste to doteď nedělali, bude možná těžší získat si důvěru – komunikaci je vhodné budovat od začátku. Na prahu puberty dítěte už může být trochu pozdě, ale i tehdy se dá leccos zachránit.

Zároveň je důležitá digitální gramotnost rodiče. Pokud se v online světě dobře orientujete, bude pro vás jednodušší jednotlivá nebezpečí rozeznat a vysvětlit.

Diskutujte, nechte si od dítěte ukázat jeho svět, zdržte se okamžité kritiky i v případě, že se vám některé jeho vzory nebo přátelé nezdají dost vhodní. Dejte mu šanci vysvětlit, co podobnými vztahy získává, namísto konfrontace zkuste společně přemýšlet. Víc než příkazy (tohle nedělej) fungují reálné příklady („Lojza/Tonda/Věrka“ tohle udělali, a takhle to dopadlo).

Berte radikalizaci vážně

Online radikalizace může mít vážné dopady v reálném životě. Rekrutace na sociálních sítích je často počátkem prohlubující se radikalizace a možné přípravy reálného násilí. Děti a mládež jsou citlivější vůči působivým a podbízivým podnětům. Netolerance, zášť a předsudky mohou být varovným signálem prohlubující se radikalizace a inklinace k extrémnímu násilí.

Zaznamenejte všechno znepokojivé

Sdílejte informace. Dokumentování nezvyklých události, situací nebo chování je důležité. Popište policii podrobně, čeho jste si všimli. Zajímejte se o vývoj případu. Buďte proaktivní a projevte upřímný zájem. Extrémními násilí je možné předcházet,

Připomínejte dětem, že extrémismus není řešení

Je důležité vysvětlit, že společnost nabízí mnoho alternativ a cest, jak řešit různé otázky. Extremistické skupiny jsou ve skutečnosti na okraji společnosti, byť v online prostředí vytváří iluzi, jak jsou mocní. Ukažte pozitivní příklady a vzorce chování. Mluvte o lidech dobré vůle, tolerantních, vstřícných, o principech fungující občanské společnosti, o respektu a pomoci.

Nabídněte pomoc

Sdílejte informace o projevech nenávisti či extremistického chování mezi dětmi. Pokud si dítě neví rady, je zmatené nebo není schopné samo vyhledat pomoc, nabídněte ji. Zprostředkujte kontakt se specialisty. Mluvte o problému bez předpojatosti.

Poslouchejte, co vám děti říkají

Je důležité vnímat, co děti říkají, o čem se baví a jakým způsobem se vyjadřují. Pokud začnou opakovat určité výrazy a termíny s extremistickým obsahem, diskutovat konspirační teorie, obdivovat násilí, buďte obezřetní. Nezesměšňujte je, ani netrestejte. Přehnaná reakce může být kontraproduktivní, a ještě více prohloubit radikalizační proces. Vysvětlujte. Pokud je situace vážnější, kontaktujte specialisty a policii.

Ptejte se a zajímejte se

Je důležitě mít povědomí o tom, co dělají děti v online prostoru. Projevte upřímný zájem, klaďte otevřené otázky, nechte si vysvětlit, co děti aktuálně zajímá, jaké hry a memy jsou populární, co sdílí na internetu, s kým jsou v kontaktu. Ptejte se během běžných činností a výukové rutiny. Vytvořte přátelskou atmosféru. Rozhovor je lepší než monitorování.

Vzdělávejte děti i sebe

Poučte děti o rizicích online radikalizace, způsobech rozpoznání extremistického obsahu a taktikách, které používají extremisté. Ukažte, jak rafinované tyto postupy mohou být. Extremisté užívají videa, hudbu, memy nebo i humor, aby získali pozornost dětí. Vysvětlete, jak se bezpečně chovat v online prostředí. Šiřte digitální gramotnost, pozvěte odborníky, zajímejte se o nové trendy.

Poraďte a povzbuzujte

Ukažte dětem, jak se chovat bezpečně v online prostoru. Vyprávějte příběhy. Upozorněte, že je nutné chránit si své soukromí. Extremisté mají své specialisty, kteří monitorují online prostředí a aktivně vyhledávají možné cíle k radikalizaci mezi dětmi a mládeží. Naučte děti komunikačním dovednostem, toleranci k odlišným názorům a argumentům. Hovořte o bezpečnosti, občanské angažovanosti, rozvíjejte u dětí kritické myšlení a obezřetnost.  Vybudujete tím odolnost vůči ideově toxickému obsahu.

Co dělat, pokud už je na prevenci pozdě?

Zjištění, že se dítě možná radikalizuje, ve vás může vyvolat paniku. Na co se zaměřit? Podstatný je co největší objem informací. Pokuste se hledat nezaujatě, bez ohledu na to, jestli to, co zjišťujete, potvrdí nebo vyvrátí původní podezření. A v případě, že podezření trvá, co nejdřív vyhledejte odborníky. Ti mají kromě potřebného nadhledu i kontakty, zkušenosti a možnosti, jak celou věc řešit.