Jak poznáte zmanipulované fotky na netu (7/11)
Běžná praxe při šíření nepravdivých zpráv. Kromě úprav v grafických programech ale existují i další způsoby, jak pomocí snímků překroutit pravdu, aniž by vůbec dezinformátoři museli otevřít Photoshop. Představíme vám nejčastější způsoby.
Manipulace ořezem
Na první pohled jsou tyhle fotky v pořádku. Nevypadají upraveně, přesto jsou ale zavádějící. Jedním ze základních pravidel foto žurnalistiky je pořídit fotku, která odpovídá tomu, co se na místě skutečně děje. Bohužel už ale nikdo neovlivní, jestli snímek později někdo nezneužije a třeba jej neořízne. Samotným ořezem se může radikálně změnit vyznění celé fotografie.
Na tomhle příkladu můžete vidět snímek vojáka, který dostává vodu. Pokud byste ale fotografii ořízli, můžete získat dva úplně jiné příběhy (viz ořez nalevo a napravo).
Manipulace s úhlem vyfocení
Někdy může být fotka zavádějící už pouhým způsobem, jakým je pořízená. Šikovný manipulátor si totiž může například pohrát s perspektivou. Lidi, zvířata či předměty na fotografii, které umístíte blíž k objektivu, budou působit větší než ve skutečnosti.
Příkladem je tenhle snímek. Fotografie se šířila s textem, který tvrdil, že na obrázku je obrovská krysa. Ve skutečnosti ale jen autor zvíře přiblížil k objektivu, aby vypadalo větší než ve skutečnosti.
Úprava fotografie, fotomontáž
Část fotek, které doprovázejí hoaxy, je upravená například ve Photoshopu. Na první pohled takové fotografie vypadají reálně. Někdy úpravy vznikají kvůli pobavení (v Česku je to třeba TMBK). Jindy ale mají vyvolat strach, nebo třeba poškodit značku.
Na Facebooku se jako lavina šířil snímek lva, který leží spoutaný na břiše. Fotografie měla dokazovat, že při natáčení úvodní znělky filmů studia MGM došlo k týrání zvířete. Ve skutečnosti ale na upravené fotce leží lev Samson ze ZOO Hai Kef. Podstoupil vyšetření na takzvaném CATscanu, jak můžete vidět na obrázku vpravo.
Vytržení z kontextu
I neoříznutá, neupravená a z objektivního úhlu udělaná fotka může být přesto manipulativní. Stačí ji vytrhnout z kontextu. Vezmete už existující fotografii a vymyslíte si k ní vlastní (nepravdivý) příběh. Takový hoax pak vypadá věrohodněji, protože je ho doprovází snímek jako důkazní materiál. Podobných hoaxů najdete na internetu stovky, tisíce a často mají spoustu sdílení a reakcí.
Na vytržení z kontextu ve svém článku upozornili Manipulátoři. Fotografie původně měla jako vtip ukazovat, že se na pražské Náplavce objevila spousta migrantů se stany. Brzo vzbudila rozruch a sdílely ji tisíce lidí. Ve skutečnosti jde o starší snímek z Paříže.
Další konkrétní příklady manipulace s fotografiemi:
Snowball
Jmenuje se Snowball a patří pyšnému majiteli jménem Rodger Degagne. Poprvé se fotka čtyřicetikilové kočky objevila na internetu na začátku druhého tisíciletí a vzbuzuje ohlasy dodnes. Je ale fotka reálná?
Zmiňovaný muž si nejprve adoptoval zvíře úplně normálních rozměrů, které našel nedaleko kanadské jaderné laboratoře. Jenže to později porodilo kotě. Spíše, než kotě se ale narodila obrovská kočka. Se Snowball se vyfotil, snímek dal na internet – a strhla se lavina.
Muž snímek upravil a poslal ho mailem přátelům. Chtěl je pobavit a nikdy ve skutečnosti nechtěl šířit falešnou zprávu s takovým dosahem. Fotka kocoura ale vzbudila obrovský zájem.
V květnu 2001 se všechno vysvětlilo. Ve skutečnosti se jednalo o kočku dcery Cordella Hauglieho. Kocour se jmenoval Jumper a vážil zhruba čtvrtinu udávané váhy. Aby vtipálek dokázal, že se tentokrát nejedná o fake news, vyfotil se s kocourem znova. I tak doteď dostává VIP pozvánky na výstavy koček.
Doufáme, že jste si pravost fotografie jednoduše ověřili! Pokud ne, pod tímhle odkazem zjistíte, jak na to.
O hoaxu o Snowball si můžete více přečíst tady.
Bonsai koťátka
Podobných hoaxů se zvířaty se ale internetem šířilo mnohem víc. Někteří z vás možná slyšeli o bonsai koťátkách.
„Jakýsi Japonec v New Yorku chová a prodává kočky, kterým se říká BONSAI KOTÁTKA. Nevypadalo by to tak špatně, kdyby tyto kočičky nekrmil prostředky na uvolnění svalu a nestrkal je do lahví, kde jsou zavřené celý život !!!“
Tak zněla část hoaxu, který se šířil nejenom českým internetem. Dozvíme se, kočky rostou ve speciálních lahvích. Podle jejich tvaru se jim formují kosti. Když jsou větší, nemůžou se už ani hýbat. Pak slouží jako dekorace. Hoax odkazoval i na web, kde se o bonsai kočičkách zájemci mohli dozvědět víc. Dokonce tu byla i videa a fotky. Stránka ale byla jen (byť dost hloupý) vtip.
Popálený pes
Další vtípek, kterému ale někteří začali věřit, byl i popálený pes. Tento chlupatý chudáček se vážně popálil, když zachraňoval svoji rodinu z hořícího domu. Všechny zachránil, ale tvrdě na to doplatil. Pokud budou lidé příspěvek zveřejněný na sociální síti Facebook sdílet nebo lajkovat, dostane se pejskovi modlitby.
Po zveřejnění fotky se strhlo šílenství. Lidé ji začali hromadně sdílet a na objevovala se pod ní hromada soucitných komentářů. Příspěvek přesdílelo přes sto tisíc lidí. Lajkovaly ho další desetitisíce uživatelů. Popálenina je ale ve skutečnosti šunka položená na psovu hlavu. I tak ale někteří tento humor nepochopili a fotku s vážností sdíleli.
Putin a medvěd
Falešné fotky se netýkají jen zvířat. Upravený snímek prezidenta Ruské federace Vladimira Putina obletěl celý svět. Na původní fotce jede na koni. Tady už se jednalo o tak jasný vtip, že snad nikdo nevěřil, že by byla reálná. Zajímavé ale je, že se k fotce vyjádřil i Putin osobně. „Víte, už jsem viděl hodně svých fotek, jak jedu na medvědovi, a to přesto, že jsem na něm nikdy neseděl, takové snímky už existují.“
Poloviční kočka
Poloviční kočka se objevila v Kanadě. Co myslíte, už ji vědci zapisují jako nový živočišný druh? Kdepak! Snímek, který se šířil sociálními sítěmi, údajně pocházel z Google Maps. Někdy se stane, že fotky zkreslí. To by bylo možné vysvětlení. Otázka tedy zní: procházela se okolo auta Googlu s kamerou dvounohá kočka?
Ve skutečnosti bylo všechno jinak. Snímek vytvořil neznámý vtipálek. Upravil fotografii kočky Thumbeliny z Ottawy.
Pokud jste nám skočili na špek a mysleli jste si, že titulek a snímky jsou pravdivé, doporučujeme si je vždycky ověřovat. Jak na to, se dočtete pod tímhle odkazem.
Podklady ke stažení
-
Infolist: Hoax a fake news
Poplašná zpráva, novinářská kachna, kanadský žertík nebo zkrátka jen podvod. Patříš k těm, kdo jim snadno naletí?
Stáhnout soubor (file) -
Metodická příručka pro lekce mediální výchovy
Základní škola Pozořice připravila v rámci svého projektu v grantovém programu O2 Chytra škola metodiku k mediální výchově.
Stáhnout soubor (file) -
Příručka pro děti a rodiče: Surfařův průvodce po internetu
Mediální příručka pro lepší orientaci na internetu, kterou vydal projekt ZVOL SI INFO mapuje pět základních přešlapů dezinformací a propagandy.
Stáhnout soubor (file) -
Příručka pro učitele a rodiče: Jak si ověřit informace na internetu
Příručka vznikla v rámci projektu E-Bezpečí proti hoaxům a fake news v prostředí české školy.
Stáhnout soubor (file) -
V digitálním světě | Aktivita: Pravda, nebo ne?
Aktivita (45 min) - Žáci si díky ní uvědomí, že ne všechny informace na internetu jsou pravdivé a že musí k informacím přistupovat kriticky.
Stáhnout soubor (file) -
V digitálním světě | Otázky a odpovědi: Pravda, nebo ne?
Jak posoudit důvěryhodnost mediálních sdělení? Důvody publikování fakenews. Postihy za publikování nepravdivých zpráv.
Stáhnout soubor (file) -
V digitálním světě | Pravda a lež na internetu: metodické náměty na výukové aktivityStáhnout soubor (file)
Videa
-
V digitálním světě: Pravda, nebo ne?
Filip a Kocour táhnou do boje za záchranu světa před tajným spiknutím mravenců a mimozemšťanů. Při brouzdání internetem totiž nalítli na důvěryhodně vypadající ‚fake news‘. Další díl seriálu radí, jak se v dnešní záplavě informací na webu orientovat a odlišit pravdu od fám a dezinformací. Ve svobodném prostoru internetu je totiž možné narazit na mnoho verzí téže události a dřív, než považuji informaci za pravdivou a pošlu ji dál, je dobré držet se několika zásad ověřování pravdivosti.
Stáhnout soubor (video) -
Umění dezinformací a polopravd
Chcete vědět víc o dezinformacích, fake news a dalších nešvarech mediálního světa? Video vzniklo ve spolupráci s E-Bezpečím v rámci projektu MŠMT na podporu vzdělávání učitelů.
Stáhnout soubor (video) -
Čemu (ne)věřit na internetu: média, hoaxy, fake news
Lži a maniuplace se internetem šíří velmi rychle. Jak rozlišit pravdu a lež?
Stáhnout soubor (video)