Je to ještě cenzura? (3/3)

Při emotivnějších debatách týkajících se svobody slova nejen na internetu se můžeme setkat se slovem cenzura. Ne vždycky se ale tenhle pojem používá správně. Cenzura totiž znamená kontrolu a omezování sdělování informací v médiích. Co je zásadní – provádí ji stát nebo subjekty, které s ním jsou spřízněné. Zpravidla znemožňuje publikovat názory vybočující z oficiální ideologie státu.

I u nás máme s cenzurou bohaté zkušenosti především z období 2. světové války (cenzura řízená nacistickými orgány) a doby od nástupu komunismu až do roku 1990, kdy ji zakázal ústavní zákon. Přestože oficiálně došlo k jejímu zrušení už v roce 1968, až do revoluce byly její nástroje neoficiálně dál používané. 

Cenzura na internetu

Dneska se někdy za cenzuru označuje třeba vyvracení nepřesností nebo lží. Zejména v internetových diskuzích se nezřídka stává, že pokud někomu opravíte fakticky nesprávný výrok, daný člověk se ohradí, že provádíte cenzuru. Je totiž pro něj snazší pokusit se názorového oponenta diskvalifikovat jako cenzora, než vést věcnou debatu a čelit faktům, která jeho tvrzení vyvracejí. V současné době se vedou zejména diskuze o tom, zdali by měly mít sociální sítě možnost mazat nevhodný obsah.

Někdy se ale na internetu s cenzurou skutečně můžeme setkat. Zpravidla se však jedná o země s nedemokratickým zřízením (například v Číně, KLDR apod.). V těchto zemích bývají blokovány celé zpravodajské portály, ale i sociální sítě, aby se občané nedostali ke zprávám kritickým k danému režimu.