Sociální sítě a poruchy příjmu potravy (2/2)

Prakticky všichni jsme vystavování idealizovaným mediálním obrazům, což na nás může mít vliv. Je prokázáno, že negativními vnímání vlastního těla a srovnávání se s dokonalými postavami prezentovanými v médiích, může vést k poruchám příjmu potravy. Kritické období nastává v pubertě a to především u dívek. V tomto období se totiž tělo nejvíce vyvíjí a objevují se ženské zaoblené tvary. Právě ženy, které dosahují reprodukčního potenciálu jsou nejnáchylnější k psychickým onemocněním.

Na co si dát pozor?

Častá úprava a retušování vlastních fotografií před publikováním na sociální sítě, je spojena s nezdravými stravovacími návyky, které mohou být předzvěstí klinických poruch příjmu potravy uvedených v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch.

Dalším výrazným faktorem je neustálá tvorba selfies, která poukazují na nadměrné sebepozorování. S tím souvisí také focení sebe sama, kde je velká část těla odhalena. Přibližně třetina fotek na Instagramu, nafocených a nahraných mladými ženami, je v sexualizované póze.

Nejdůležitější roli hraje obsah, který uživatelé konzumují. Například čas strávený na Facebooku a Instagramu, převážně prohlížením atraktivních fotografií přátel, může vést ke srovnání vzhledu a může tak mít dopad na nespokojenost s vlastním tělem. To může zapříčinit také sledování obsahu s tématem fit inspirace. Na onemocnění poruchami příjmu potravy ukazuje také obsah, který postižení vyhledávají. Pokud se snaží zhubnout, používají internet rizikovým způsobem, kdy vyhledávají návody jak hubnout, používají BMI kalkulačky a debatují o tom, jak být hubení.

Co dělat, když pozorujete u dítěte problém?

Ačkoliv pozorujete, že se dítě chová některým z nevhodných způsobů zmíněných výše, diagnóza a léčba poruch příjmu potravy patří do rukou lékaře. Poruchy příjmu potravy jsou závažným onemocněním, není radno je podceňovat, samy neodezní. Pokud máte podezření, konzultujte to s odborníkem. Informace vám poskytne lékař nebo specializovaná poradna.

Komunikujte s dítětem bez výčitek a bez přehánění. Mluvte s ním, o tom co cítíte a vnímáte, dejte mu najevo, že vám dělá starosti. Dejte mu prostor promluvit o svých pocitech, ale netlačte na něj. Je důležité dát dítěti najevo, že mu nabízíte pomoc. Zajděte s ním k lékaři nebo do odborné poradny.