Zpět na webový portál

Šikana 2.0 – proč je ta digitální často ještě horší (1/6)

Se šikanou se většinou poprvé setkáme v dětství. Škola plná vrstevníků pro ni poskytuje ideální podmínky. Ubližování slabším, zesměšňování, krádeže svačin, vysypávání tašek a penálů. Dopouštějí se jí jednotlivci i třídní partička, často za přispění nebo tichého souhlasu zbytku třídy. Časem se většinou stupňuje, a tak bývá celkem snadno viditelná. Tedy bývala. Až do okamžiku, kdy se změnila v kyberšikanu.

Kybernetická šikana (cyberbullying) je šikana v digitálním prostředí. Stejně jako její klasická forma v reálném světě, i kyberšikana může potkat prakticky kohokoliv. Společný jmenovatel bývá nedostatek sebedůvěry oběti, její submisivita a neprůbojnost.

Děti i dospělí se mohou stát terčem šikany skrze mobil, sociální sítě, počítačové hry, chatovací aplikace, diskuzní fóra a skupiny, fotografie a videa. Cíl je jasný – ztrapnit, zesměšnit, ohrozit, zastrašit a celkově oběti ublížit.

Proč je kyberšikana tak nebezpečná

Anonymita internetu umožňuje útočníkům vystupovat pod falešnou identitou. Pomíjivost příspěvků na sociálních sítích jako Snapchat nebo Instagram komplikují dohledání konkrétních důkazů šikany.

A co hůř, často i „nevinný” žert se v prostředí internetu, chatů a skupin může proměnit v masivní šikanu za účasti stovek i tisíců dalších lidí, klidně z celého světa.

Fotografie, videa a další zesměšňující materiály jdou z internetu odstranit jen hodně těžko. Pokud se z nich stane virální hit, je to dokonce nemožné. Částečně je to i proto, že provozovatelé některých stránek o to nemají zájem (zvyšují jim sledovanost) nebo nejsou schopní takový obsah smazat.

Videonahrávky, na kterých se aktéři baví útoky a vtípky na nic netušící lidi, byly zpočátku „nevinnou zábavou“. Od prostého lekání lidí nebo vtípků typu „bezedný šampon” na veřejných plážích se ale posunuly do mnohem extrémnějších rovin. A staly se šikanou.

Obrázek smutné dívky s mobilem

Kvízy

Podklady ke stažení